Eiffelova věž: Historie a fascinující fakta o pařížské ikoně

Objevte fascinující historii Eiffelovy věže, její technické zajímavosti, proměny a význam jako jednoho z nejvýznamnějších symbolů Paříže a celé Francie.

Ikona Paříže od roku 1889

Eiffelova věž, ikonický symbol Paříže, byla postavena během dvou let Gustavem Eiffelem a jeho spolupracovníky pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1889. Tato výstava byla uspořádána na počest stého výročí Francouzské revoluce. Původně nazvaná „věž o 300 metrech“ se rychle stala nejen symbolem francouzského hlavního města, ale i jednou z nejvýznamnějších turistických atrakcí na světě. V roce 2016 byla čtvrtým nejnavštěvovanějším placeným kulturním místem ve Francii s 5,9 milionu návštěvníků. Od otevření pro veřejnost ji navštívilo více než 300 milionů lidí.

Nejvyšší stavba své doby

Eiffelova věž, jejíž původní výška dosahovala 312 metrů, držela titul nejvyšší stavby světa celých čtyřicet let. Na třetím patře, konkrétně na jeho druhé úrovni, která se často označuje jako čtvrté patro, se nachází vyhlídková plošina ve výšce 279,11 metrů. Tato plošina je nejvyšší veřejně přístupnou vyhlídkou v Evropské unii a druhou nejvyšší v rámci celé Evropy.

Vývoj výšky Eiffelovy věže

Výška Eiffelovy věže byla v průběhu let opakovaně navyšována, a to nejprve instalací vlajky a později přidáváním různých antén. Při měření v roce 1889 dosahovala věž s vlajkou 312,27 metru a bez vlajky 300 metrů. V roce 1991 měřila 317,96 metru, v roce 1994 to bylo 318,70 metru a v roce 2000 se její výška s anténami zvýšila na 324 metry. Nejnovější měření z roku 2022 určilo celkovou výšku věže na 330 metrů.

Zajímavosti o konstrukci pilířů

Každý ze čtyř pilířů Eiffelovy věže směřuje díky orientaci Champ de Mars na jednu světovou stranu. Základy těchto pilířů spočívají na čtvercových podstavcích o délce strany 25 metrů a výšce 4 metry. Tyto podstavce jsou vytvořeny z železných konstrukcí a betonových bloků. Severní a západní pilíř dnes slouží jako místo pro prodej vstupenek, zatímco výtahy jsou přístupné z východního a západního pilíře. Východní pilíř zároveň nabízí schodiště vedoucí na vyhlídky. Jižní pilíř je vybaven soukromým výtahem, který je určen pro personál a hosty restaurace Le Jules Verne ve druhém patře.

Sluneční záření a pohyblivost věže

Eiffelova věž se dokáže mírně naklánět kvůli slunečnímu záření. Když je jedna strana vystavena slunci, ohřívá se více než druhá, což způsobuje, že se vrchol věže vlivem tepelné roztažnosti kovu odklání na opačnou stranu. Říká se, že věž uhýbá slunci.

Historické setkání: Eiffel a Edison

Na druhé úrovni třetího patra, často označované jako „čtvrté patro“, se nachází zajímavá vosková rekonstrukce. Zobrazuje Gustava Eiffela, jak vítá Thomase Edisona, což vytváří dojem, že Eiffel toto místo používal jako kancelář. Ve skutečnosti však byl tento prostor původně využíván jako meteorologická laboratoř a od roku 1903 sloužil Gustavu Ferrié pro jeho pokusy s bezdrátovou telegrafií (TSF).

Návrh a realizace věže

Návrh Eiffelovy věže vytvořili inženýři Maurice Koechlin a Émile Nouguier, kteří pracovali pro společnost Compagnie des Établissements Eiffel. V roce 1884 přišli s konceptem „velkého pylonu“ složeného ze čtyř příhradových nosníků spojených kovovými příčníky. Architekt Stephen Sauvestre přidal dekorativní prvky a návrh si získal Eiffelovu podporu. Eiffel odkoupil patent a zaměřil se na propagaci projektu. Po dokončení věže financoval vědecké experimenty, aby podpořil její praktické využití.

Kritika a umělecký protest

Již v roce 1886, před zahájením výstavby, vyvolala věž značnou kritiku. Ačkoli byly základy položeny 28. ledna 1887, o necelý měsíc později, 14. února, zveřejnil deník Le Temps otevřený dopis. Dokument, známý jako Protest umělců proti věži pana Eiffela, podepsalo padesát významných osobností, včetně Alexandra Dumase mladšího, Guy de Maupassanta, Émila Zoly nebo Charlese Garniera. V dopise vyjádřili obavy, že vysoká konstrukce zničí estetický ráz Paříže.

Výstavba věže: precizní detaily

Gustave Eiffel původně předpokládal, že stavba věže zabere jeden rok, avšak projekt nakonec trval dvojnásobek této doby. Výstavba, která začala 28. ledna 1887, byla dokončena až v březnu 1889, krátce před zahájením Světové výstavy. Na stavbě pracovalo maximálně 250 dělníků, protože většina dílů byla předem vyrobena v továrnách v Levallois-Perret. Z 2,5 milionu nýtů bylo přímo na místě použito pouze 1 050 846, zatímco zbytek byl předem
připraven. Jednotlivé díly, vyrobené s precizností podle více než 5 300 návrhů a plánů, byly
sestaveny na zemi v sekcích po pěti metrech a poté spojovány na staveništi. Betonové základy čtyř pilířů rozkládaly váhu stavby, čímž minimalizovaly tlak na podloží na pouhých 4,5 kg/cm².

Proměny barev Eiffelovy věže

Když byla Eiffelova věž poprvé postavena, její konstrukční prvky byly natřeny benátskou červení. Při slavnostním otevření v roce 1889 byla pokryta vrstvou červeno-hnědé barvy. Gustave Eiffel zdůraznil, že jednotlivé části věže byly navrženy tak, aby umožňovaly snadné kontroly a odstraňování koroze. V průběhu let měnila věž své barevné odstíny, až v roce 1968 byla jako stálá barva zvolena hnědá. V roce 1995 byla věž natřena barvou bez obsahu olova, což byla první taková úprava v její historii.

Náklady na stavbu

Celkové náklady na stavbu Eiffelovy věže dosáhly částky 7 799 401,31 franků, což bylo přibližně o 1,5 milionu franků více, než se původně plánovalo. Výstavba trvala dvakrát déle, než stanovila dohoda z ledna 1887.

Světové výstavy a věž jako atrakce

V květnu 1889 se Eiffelova věž stala součástí Světové výstavy a rychle si získala oblibu. Prvních sedm dní vystoupalo na věž, tehdy ještě bez výtahů, téměř 29 tisíc návštěvníků. Během výstavy ji navštívily asi 2 miliony lidí, včetně známých osobností jako Thomas Edison. Po výstavě zájem opadl, ale oživení přinesla Světová výstava v roce 1900, kdy bylo prodáno přes milion vstupenek. Přesto návštěvnost zůstávala nižší než při prvním otevření a budoucnost věže byla nejistá. Někteří dokonce navrhovali, že by věž mohla být zbourána.

Komerční využití a budoucnost věže

Během Světové výstavy v roce 1889 byla Eiffelova věž majetkem francouzského státu, poté se na základě článku 11 dohody z 8. ledna 1887 stala majetkem města Paříže. Gustave Eiffel získal právo věž komerčně využívat na 20 let (1890–1909), po jejichž uplynutí mohla být věž zbourána. Díky vědeckému významu však Eiffel obdržel prodloužení této lhůty na dalších 70 let od roku 1910.

Věž a technologický pokrok

V říjnu 1898 Eugène Ducretet uskutečnil první bezdrátové telefonní spojení mezi Eiffelovou věží a Panthéonem, vzdáleným 4 kilometry. V roce 1903 Gustave Eiffel podpořil projekt kapitána Gustava Ferriého, který instalací antény na vrcholu věže rozvíjel bezdrátovou telegrafii. Eiffelova věž se během první světové války stala klíčovou pro zachycování důležitých zpráv, včetně těch, které přispěly k vítězství na Marně a k dopadení Mata Hari.

Neuvěřitelný podvod Victora Lustiga

V roce 1925 podvodník Victor Lustig prodal Eiffelovu věž na šrot. Vytvořil falešné dokumenty a přesvědčil několik železářských společností, že byla vyhlášena tajná aukce na její demontáž. Po obdržení zálohy a úplatku od jednoho ze železářů utekl do Rakouska. Když se později pokusil svůj trik zopakovat, byl sledován policií a unikl do New Yorku. Tento podvod byl popsán v knize „The Man Who Sold the Eiffel Tower“ z roku 1961.

Druhá světová válka a Eiffelova věž

Během druhé světové války zabrala Eiffelovu věž německá armáda, která na ní instalovala televizní vysílač Fernsehsender Paris, sloužící k propagandistickému vysílání pro německé vojáky v pařížských nemocnicích. Kromě toho Němci na věži umístili světelný paprsek pro navádění nočních letadel. V roce 1944, během plánovaného ústupu z Paříže, Adolf Hitler nařídil zničení věže, ale příkaz nebyl vykonán. Po osvobození Paříže spojeneckými vojsky převzali kontrolu nad věží Američané, kteří na ní instalovali radar.

Renovace a modernizace památky

Od 60. let minulého století zažívala Eiffelova věž prudký nárůst mezinárodního turismu, což vedlo k postupnému růstu návštěvnosti až na šest milionů ročně, čehož bylo poprvé dosaženo v roce 1998. Během 80. let prošla Eiffelova věž rozsáhlou renovací, která se zaměřila na tři hlavní oblasti: snížení nadbytečné hmotnosti konstrukce, kompletní výměnu výtahů a schodišť a zavedení nových bezpečnostních opatření odpovídajících rostoucí popularitě této památky. Během těchto prací byla věž odlehčena o více než 1 300 tun přebytečné hmoty, důkladně natřena a ošetřena proti korozi. Modernizace zahrnovala také instalaci nových výtahů na třetí úroveň a vytvoření gurmánské restaurace Le Jules-Verne. Součástí modernizace byl také nový osvětlovací systém, který využíval 352 sodíkových reflektorů. V roce 2002 Eiffelova věž překonala hranici 200 milionů návštěvníků od svého otevření. Dne 28.září 2017 bylo oznámeno, že věž přivítala svého 300miliontého návštěvníka. Tato významná turistická atrakce tak pokračuje ve své úloze jako jeden z nejnavštěvovanějších monumentů na světě.

Bezpečnostní opatření u věže

Kvůli riziku teroristických útoků uzavřela Société d’exploitation de la tour Eiffel v červnu 2016 volný pohyb na nádvoří věže. V roce 2018 bylo bezpečnostní opatření posíleno instalací 6,5 cm silné neprůstřelné skleněné zdi na dvou stranách perimetru, doplněné o betonové zábrany proti útokům vozidly. Na zbývajících dvou stranách byl postaven kovový plot vysoký 3,24 metru (jedna setina výšky Eiffelovy věže), který „odráží tvar a křivky věže“. Při vstupu za bezpečnostní bariéry probíhají kontroly.

Úmrtí a prevence nehod

Podle údajů z roku 2006 bylo od otevření Eiffelovy věže zaznamenáno celkem 366 úmrtí. Mezi nimi byly neúspěšné sportovní pokusy, nehody, sebevraždy a další incidenty. V posledních letech zavedla správa věže bezpečnostní sítě, které mají předcházet nehodám a odrazovat od riskantního chování. I přesto se někteří lidé stále snaží tato opatření obejít.

Eiffelova věž jako vysílač

Eiffelova věž slouží jako klíčový rádiový vysílač v oblasti Paříže, především pro FM rádio, ale také dříve pro analogové televizní vysílání a dnes pro digitální televizi. Antény na jejím vrcholu umožňují realizaci četných spojení. Více než sto mikrovlnných spojů přenáší signály mezi věží a různými subjekty, jako jsou studia či režijní pracoviště.

Olympijské kruhy na věži

Během letních olympijských her 2024 byly na prvním patře Eiffelovy věže dočasně umístěny olympijské kruhy. Dne 31. srpna 2024 starostka Anne Hidalgo oznámila, že kruhy zůstanou na věži déle. V noci z 26. na 27. září 2024 však byly kruhy sejmuty, aby je nahradila trvalejší instalace, kterou pařížská radnice plánuje ponechat na věži až do roku 2028.